Krátké srovnání seznamovacích taktik v době virtuální a předvirtuální, bráno s nadhledem a humorem, vše na základě vlastních zkušeností.
Kromě spousty jiných hledisek se dají dnešní muži, zejména ti nezadaní, nebo vůbec seznamující se muži, rozdělit na muže virtuální a předvirtuální. Hranice tohoto dělení momentálně probíhá přibližně někde kolem 40. roku věku.
Muži, kteří dlouho žili, nebo dosud žijí ve více či méně harmonickém svazku se ženou, se zpravidla naposled seznamovali mnohem dříve, než v našich zeměpisných šířkách nastal boom internetových seznamek. Na první pohled se tito muži poznají podle toho, že se i v případě změny svých rodinných poměrů zpravidla slepě nevrhají do virtuální reality, protože netuší, jaké skýtá možnosti, ale i nástrahy. Většinou jim také, stejně jako v případě seznamování v prvním kole před 15 a více lety, jde o ženu z masa a kostí, v poměru dle individuálních preferencí.
Setkáte-li se s takovým mužem live, můžete si připadat skoro jako ve filmu s Oldřichem Novým. Muž tohoto typu bývá galantní, podrží dveře při vstupu do budovy, pomůže svléknout i obléknout kabát, (Pozor, nic jiného nesvléká! Alespoň prozatím :-D), chodí po levé ruce dámy, do schodů za ní, ze schodů napřed. Málem bych zapomněla, na schůzku dorazí obvykle včas a mnohdy s květinou. Rande neruší prostřednictvím sms, ale raději zavolá. Slíbí-li, že se po první schůzce znovu ozve ve středu, opravdu se vám ve středu rozezvoní v kabelce telefon, a dokonce ještě před polednem. Předvirtuální muži si prostě zaslouží označení Muž s velkým M.
Čtyřicátníci, ale i mladší i starší exempláře, které zatím se žádnou ženou kromě vlastní matky, případně vlastních či nevlastních sester dlouhodobě nesdíleli domácnost a většinou ani nemají potomky, jsou často deformováni světem internetu a instantního seznamování. Dvoření se ženě je pro ně španělskou vesnicí, za ženským profilem na seznamce se totiž nejednou skrývá obtloustlý starý chlípník, tak proč by se namáhali? Úspěšnost virtuálního seznamování není měřena vznikem kvalitního reálného vztahu, ale počtem přihlášení uživatele v řadě dnů za sebou, množstvím vzkazů a virtuálních přátel. Dokopat takového muže k reálnému setkání bývá často tvrdý oříšek. Povede-li se to, často na schůzku dorazí někdo poněkud jiný, než se usmíval z fotek zaslaných mailem. V lepším případě je to tatáž osoba jen o pár let starší, o několik kilo těžší, bez vlasů, vousů nebo jiných atributů. I když schůzka vydrží přes vypití celé kávy, ještě pořád není vyhráno. Pokud při loučení zazní slova typu: Napíšeme si, zase něco podnikneme, ozvu se, kontakt na sebe máme….. volně přeloženo to znamená: To zas byla ztráta času, teď se po mně slehne zem a už mě nikdy neuvidíš. A dotyčný si zase zaleze do své ulity k počítači a dál virtuálně okouzluje nové a nové samičky. Jen mi uniká, proč to dělají. Vždyť většina věcí je lepší naživo, třeba takový řízek :-D
