Objev na Nobelovku

O úžasné očistné, relaxační, osvobozující, uvolňující, stimulující a jiné síle vody jsem psala už tisíckrát, a nejen tady. Všichni, co mě znají, ví, že ve vodě trávím velkou část života.

Jediné místo, kam jsem ji nepustila, je postel, vodní postel opravdu doma nemám. V noci plavu jen ve svých snech, nemusím u toho ještě mít mokré nohy.Poslední dobou plavu poměrně často, a to ještě ani nezačala venkovní sezóna. Dnes mě nechal ve štychu můj plavací sparring partner a samotné se mi přes půl města do bazénu nechtělo. Přesto mě něco nutilo se pohnout trochu víc než na 85 metrech čtverečních při domácích aktivitách. Děti neprojevily vůbec žádné nadšení, když jsem je požádala o doprovod na procházce. Jen motivace točenou zmrzlinou v polovině trasy zapůsobila na nejmladší mlsounku.Zmrzlina byla jako vždy vynikající, i když jsem na ni původně ani neměla moc chuť. Zato ta procházka působila v souladu s očekáváním - fantasticky od začátku do konce. Takový příval endorfinů po běžné chůzi běžnými ulicemi brněnských okrajových částí jsem vážně nečekala. Vím sice, že je měsíc ve znamení štíra, což by mohlo zvyšovat účinky různých látek dodávaných do organismu, ale přece jen by se ty hormony mohly trochu krotit. :-DZpět k objevu, je to prosté, chůze jako nejlepší a nejlevnější psychofarmakum, navíc bez vedlejších účinků. Zlepší náladu, zvýší optimismus, potlačí frustrace, deprivace i deprese. S vysokou pravděpodobností přináší také zlepšení spánku, snižuje krevní tlak, zvyšuje prokrvení organismu a zlepšuje náladu.... A ten pocit, že jste překonali vlastní lenost (vrozenou) je k nezaplacení.